a pořád přemýšlím , proč mě nechceš,
co je na mě tak špatně a už to je špatné
že jsem se sebe vzdala a tobě dala a ty to ani nechceš
a tak čekám
minuty dny roky čekám
a řeka teče
a čas běží
můj i tvůj
a já stárnu
a ty se bráníš
a neubráníš
a čím potom je nám to slovo
a jsou ta slova
tobě dobrá
a mně šedá
a nikdy a nikde a nikam k sobě nepatříme
a už je toho dost
toho všeho je i moc
a nevěřím a nerozumím
že jsem i vzdala ,to co umím
a nemůžu už už ani psát
a je to smůla ,že musím lhát
i když je to vinobraní...

you could lose your  crown as a first step
you could  play around and make yourself oblivious
you can put the whole blame on me
in a blasphemy
you can even hate me
you can lie
you can tell me the sweetest and politest phrases
to soothe a little bit of your doubts
but you can´t make it a half
it doesn´t hurt less
why don´t you lose your crown
and get laid with me here on the ground in a mess
and in the sweat and in the filth
you´ll see all things clean
and all the bad and all the good
is gone for good
and with your finger on the trigger
you´ll see that there hasn´t been a single part that is you anymore
and with all things hidden you can flee then
and it is so good and it is so fine
and I can see me as a counterpart indeed
and all the lies and all the pain
have gone as they were just the rain
and we´ll survive and have a certain gain
of the promised and forbidden land
for a short moment we shall forgive
what it is to get and to give
and in this ..we tend to give up and to promise
and never forgive...