...I die for ...I breathe for...

...
tma je zlá
když duše bolí
a jeho kroky našlapují tišeji a tišeji
a tma je nejčernější
když usínáš
a větříš ten pach
co ti nepatří
a slyšíš ten dech
co není tvůj

je lehčí uvěřit , že vše je tma...




tma je zlá
když srdce bolí
a jeho oči promlouvají
do tmy
slyšíš ten dech
co není tvůj
a větříš ten pach
který tě nemiluje ani trochu
je lehčí umřít
než poslouchat jeho kroky ve tmě...

Tmy...

...still you are delicate in your fragile ways...

....life doesnt just happen...

protentokrát

tentokrát
říkáš, že se nevrátíš
tam, kam jednou vkročíš
je stejně špinavá řeka
jako vzpomínání
tentokrát
říkáš , že procitáš
a tam, kde usínáš je ráj
tentokrát
říkáš, že čekáš tam, kde
samotu tiší vítr a stromy
kde nejsou lidské stopy
a nevěstčí chůze
a špinavé sny a špatná láska

-vezmi si tichý život...

...na hraně...

Když Tebe vidím
ztrácím svůj život...

jsou doby , kdy od nás odcházejí stíny
a překračují hranice stínu
jsou doby , kdy prší a je slunce
jsou doby , kdy dotek jiných nahrazuje vůni Tvojí kůže
jsou doby, kdy kroky tančí v chůzi...
-ty kroky nejsou pro mne
patří mi jiný život...

...po Tobě...

Zaníceným, unaveným touhám
a cestám bez konce se oddávám
a proklínám je a naslouchám jim
Ty v mém srdci zůstáváš ,
ale i rány , co se nikdy nehojí

a tyto mé cesty smutné jsou
a pomýlené únavou
přijď, přijď tou cestou svou ,
kterou vcházím sem ..
se stejnou láskou
Vejdi, čekám dál
nic nemůžeš mi dát ,
ale ani vzít..
tak přijď
poslechni cestu mou ...

...old thoughts and old dreams prevent me from having new ones...

...in the shadows of the tree..there is one whom I love well..though his heart is cold to me...

THANX FOR YOUR SYMPATHY I DONT NEED YOUR CHARITY
ITS OVER ITS OVER ITS OVER ITS OVER ITS OVER
ITSOVERITSOVERITSOVERITSOVERITSOVER

for those who loved unloved

for those who loved unloved
for those who are never sure of anything
with You
for those who dont understand
when I take a look at my bare hands and empty arms
Keep telling me a story about tired heart
comfort me for a while
this unrequited love
I need to tear apart
and hope is shallow and with a deep deep bottom
I fall
It has to end
this ordinary tale...keep repeating over and over..

vlak mrtvých

vykolejený vlak na začátku dne
mrtvolných představ
hniloba mysli procitá
doznívají sny
neúspěšné
a na špatné cestě
Tato cesta je můj život
Tyto koleje jsem zabila již dávno předtím,
než je postavili
A toto myšlení je zkažené
jako hniloba a mrtvé sny
které nikdy nedýchaly čistý vzduch
-vykolejený vlak a tisíc mrtvol v něm -
...vše mojí vinou...

nihilistova zahrada

když v deštích
voní sady
a tiché volání o pomoc
slýchám ve spánku
s doteky tmy na rtech
jako sny odplouváš

jen v dešti
procházím se zahradami
a volání slábne
s dupotem roků
jako tma utíkáš
trním a houštím,které bylo pro mne
v dešti obklopí tě

a zatímco já ožívám
ty krvácíš...

...

je chladná noc ticha a osamění...
noc, kdy se zapomíná na špatný život...
a vím, že Ti patřím...
a čekání naplňuje mojí samotu...
kde jsi také Ty...
nicneříkající slova..
i ticho zní mi mrtvě...
příliš prostá samota...
příliš fádní a obyčejný příběh...
zítra na to všechno zapomenu...

Mosty

odemykám brány marnosti

jdu přes most smutku

v mlze a hnilobě plazím se

odevzdána všem zbytečným setkáním

která vidím v dálce

když slunce prosvitne mlhou

ve sněhu krvavé stopy vidět jsou

a v korunách stromů mrtvá hnízda

sliboval jsi mi život...

mosty a kalná voda pod nimi

hnízda starých ptáků

zamčená brána

hnilobná pachuť v ústech

a krev na botách

vše zůstává a ty odcházíš...

Masakr

Touha vyprahlá žížní po Tvém těle
slané slzy Tobě darované
vydávená slova Tebou degradovaná (naprosto úmyslnně)
nemocná kočka před tvými dveřmi, které nikdy neotvíráš
mrouskající, podbízena
Tvým nohám, které po ní šlapou
a utrhlé křídlo holuba
v jejích pařátech
Všude je Tě plno...

skin

you and your eyes
your smile always too real
your touch never tender on my skin
your fingers in my open wound
words,questions,voices
like fire being tasted
not easy for my skin to endure...

awaken

night dreams - bad dreams
coming in cycles
restless when relaxing
never leaving
best nightmares- beast under your eyelids-secrets
bad cycles killing you
awaken
night dreams-truly bad dreams
coming true on a day light...

loutka

do mého pokoje vstoupila loutka

rozhrnula závěs

a vystavila mě světlu

spala jsem

necítila nic

nepřála jsem si , aby kdokoli přišel

a viděl slabost mého spánku

neboť jsem spala nahá

cizí zlá loutka odemkla pokladnici

a dotkla se mého snu ,

aniž bych jí to dovolila...

loutky

byly to krásné dny

v pokoji se zavřenými okny

v krbu hořela polena

měla jsem žluté střevíce

přikládej

ať v plamenech sálá věčný život

nechci žádný pohřeb

nedovol to

dám ti své žluté střevíce za to

vzácné jako nůž v mém srdci

jsou slyšet kroky v pokoji

neboj se

jsou to mé loutky ,

které si přejí život

a zhmotnil se jim jejich podivný sen

byly to krásné dny

mozaika života barev a stínů

smyslnná izolace loutky

-měla jsem žluté střevíce...

...sua noite coberta de jóias

mina povilhada com lágrimas...

Podivně

byly to krásné dny

v pokoji se ztaženými závěsy, těžkými jako svět

tam venku..

oba jsme oživovali život a koketovali se smrtí

byly to krásné dny

uvnitř pokoje

kam světlo nepronikalo

kde si jen loutky hrály svůj temný sen

oba jsme ho hledali

a nikdo z nás ho nenašel

vrátili jsme se do temnoty

odkud jsme přišli

znovu zatemnili okna a zavřeli okenice

zhasli světla a zavrhli slunce

byly to krásné dny

v pokoji , kam nemohl život

spící sníme a střežíme naše drahé sny

podivně živoucí zdály se chvíli

byly to krásné dny...

the old mirrors

the old mirrors
never get rid of the sad face
for they remember too much

sickness and burns

the old mirrors
with picks in their eyes
not blind yet
still sentient to feel
the stinking memories..

O tobě ví

K ránu procitáš
Na stejném místě, kde i uleháš
naděje slábne
dál se ukrýváš
Před psy a dravci
Ale oni o tobě ví
a tvé stopy větří

Bloudíš stezkami tmou
a v duši ránu máš trvalou
a pokaždé ,když pomyslíš na to ,
před čím utíkáš
zaživa umíráš
a vlci už o tobě ví
To , o tobě ,o tobě vím
A v tvých stopách větřím

klopýtáš přes cesty , které mrtvé jsou
a nikam nevedou
Tvá naděje je životem i odměnou
za lásku prokletou
A když víš, že prohráváš
Dál utíkáš sám před sebou
ale oni o tobě ví
To o tobě o tobě vím...

I am cold
by nature ....

Regret-missing you

Regret
The house
Stolen memories
weeping inside the walls
Calling the name of the owner
The name of the wanted

the windows broken
ash lying on the carpets
furniture useless and bruised
All lost in the time of immaturity

you are walking there on messy steps
treading on the secrets untold
and dirty

Those hurts and lonely ceilings dont mean life..
But Im proud of silence
Im proud of dead thoughts living still...

Conquered garden arent I...

...conquered garden , arent I
as life unfolded in the past
we collected those blossoms
of different hues and scents
we cried a lot
as we were lying in the moss
smelled forest
all those thorns that he put in the trees to get us hurt
and get us trapped for the lifetime
to keep us stranded everywhere
the thicket that he lured in our journeys
for us to remember
that he was the Creator
the proud owner

it reminds me of all books I have read listing the pages with dirty fingers
never to be forgiven and never to forgive

I grew fond of and fancy the manner of the unwanted..
We collected lillies and sludges...mourning flowers...