koukám se na ní
jaké krásné má ošacení
a jak je celá krásná
a jak šťastná vypadá když ty jsi s ní
a myslím si
že to není až tak pravda
že něco se tam přece skrývá
že tam něco pláče
a že je strašně sama
ale to je jen zdání když na fotky se dívám
a nechci slyšet o zklamání
ani o tom že to je tvoje vina
a zírám na ní a nevěřím svým očím
kolik se toho dá skrýt pod obočím
a nevěřím už ano tomu
že pak jdete spolu domů
a milujete se
a nevěřím už ani slušným frázím
které si říkáte
a pak polykáte tu hořkost
a to že neupřímnost rozdáváte
a nevěřím tomu, že vy věříte tomu domu
kam lidé chodí a obtěžují a nejste už ani vy dva
neexistujete tam s nimi
a pak přicházejí stíny
a vy jim nevěříte a děláte chybu
a pak se smějete a jíte vámi opečenou rybu
a urážíte
a nevěřím že ona je tak krásná
myslím , že je spíš nešťastná
a že je hodně sama
a že ty si žiješ život lhostejný k té rybě
pomalu zabité a ukryté
a nevěřím, že to co si říkate je pravda nebo lež
a nevěřím že tu rybu sníte
a krájíte
a nevěřím
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)

Žádné komentáře:
Okomentovat